Ranní ptáče1

26. června 2008 v 14:00 | Luckily, oglosováno námi |  Valerie Josephina Francesca Monique Catherine Leanová
No? Jaký jsme? Odpověď zní, že nejlepší. Tímto bych chtěla uvítat Červenou zpět, protože se konečně vyhrabala z deprese. Volejte sláva a pět dní se radujte! M.

Nazítří jsem vstala jako první. Chvíli jsem se ještě válela v posteli, ale pak jsem z ní potichu vylezla, šla do koupelny, kde jsem se osprchovala, nalíčila a učesala(to jsou všechno tak strašně důležitý informace...)(co bys dělala, kdybys je neznala, he?)(asi bych skočila do zdi). Pak sem se vrátila zpět do ložnice, kde jsem si oblékla školní sukni a košili a přes to přehodila hábit, vzala brašnu a vyšla z ložnice. Bylo teprve něco kolem půl sedmý ráno, takže kdybych chtěla vzbudit Mek, tak by mě asi na místě zabila! Prošla jsem tichým hradem a šla jsem do knihovny. Madame Pinceová už tam byla.(on vůbec celej tenhle odstavec je takovej důležitej...)(to víš, první odstavec... co na tom, že tě má zaujmout? originálnější je napsat tam zbytečný kecy, který všechny jenom znudí)
"Dobrý den madame!" pozdravila jsem slušně(já ti nevím... vůči té vynechané čárce to zas až tak slušný není...).
Já a Pinceovka(zabiju ji) jsme spolu celkem dobře vycházely, protože jsem měla knížky v úctě(to měl být jako vtip?).
"Dobrý den slečno Leonová!(tady má někdo nový jméno...)(docela krize, když už si ani autorka nepamatuje, jak pojmenovala svoji Mary Sue...)(a nebo se mýlíme a tohle je jméno její druhé hlavy)"
Zašla jsem do jednoho oddělení, kde byli knihy o famfrpálu(živé knihy)(které lítali na košťatech a hráli famfrpál...). Já tenhle sport prostě žeru(já tady hryžu klávesnici, jak se snažím nevybouchnout...). Vzala jsem po dlouhém rozmýšlení(chacha...) tři knihy. Zašla jsem za madame Pinceovou, aby mi knihy zapsala, pak jsem je strčila do brašny a vydala se na snídani.(bude mít tahle scéna ještě nějakou dohru?)(nemyslím. ta je tu jenom z toho důvodu, aby to bylo delší) Překvapivě tam ještě nikdo nebyl. Stoly byly ještě plné jídla. Sedla jsem si doprostřed(mezí talíře a sklenice), protože tam měli přesně to, na co jsem měla momentálně tu největší chuť. Čerstvé křupavoučké(odporné...) rohlíčky, máslo a nuttelu(a tohle se jako snídá, jo? z toho bych asi zvracela...), k tomu jsem si vzala hrníček kávy a byla jsem spokojená.(zato mně lezou všechny tyhle zbytečný informace krkem...) Po několika minutách se do Velké síně začali trousit studenti, mezi nimi byla i Mek.
"Bože, ty už jsi vzhůru??(no a je snad neděle, aby Bůh spal?) To já bych klidně ještě spala!" řekla a zívla si.
"To víš, já byla vždycky ranní ptáče…" uchechtla jsem se(hehehe, ty jsi tak vtipná, až to bolí...).
I doma jsem vstávala kolem sedmý, já prostě nikdy nedokážu spát dlouho(já po přečtení takovýchto veledýl taky ne). Můžu jít spát v kolik chci, ale vždycky jsem nejpozději v sedm vzhůru.(my to pochopili. nemusíš nám to vysvětlovat dvacetkrát)
"Heeeej Val!!" zakříčí(nekécéj) na mě někdo.
Otočím se a hledám dotyčného. Z konce stolu na mě máva(takže odtud utekla ta přebytečná čárka v předchozí větě...) James. Vstanu tedy a jdu za ním(jak čokl...).
"Nazdárek! Něco potřebuješ Jamesi!(tady se zas někdo netrefil s intonací...)(měla by si najít lepší kurzy pozemštiny)" zeptám se a sednu si vedle něj.
"Jo, zítra je výběr adeptů do družstva. Takže tam buď taky. Chci, aby se při výběru podílelo celé družstvo!(a chci a chci a chci)(a do třetice družsvo)"
"Tak jo! A v kolik??"
"Ve tři."
"Ok! Tak zatím kluci!" a odešla jsem zpět k Mek.(tohle byl teda Dialog...)(nezaložíme přece jen nakonec Dialog roku? už máme tolik adeptů...)(hehe, to bychom mohly...)
Ta mi hned dávala do(zubů) ruky rozvrh.
"Coo? Hned první hodinu Dějiny?? To chcou, abych umřela??(sakra, odhalila nás...)(jsme v háji)" zaúpěla jsem.
Ale jako fakt, když máte na nějakou hodinu ducha, který to odříkává monotónním hlasem jako pohádku, tak vy byste neusli(a co Věta roku?)(to taky). Jestli ne, tak vám patří mé gratulace. Jako já nespím, ale spíš upadám do stavu otupělosti, naproti tomu, všichni tam spí, tedy skoro všichni. Nemůžu mezi nás počítat naši dokonalou Lilly Evansovou.(bože, to byl zase odstavec...)(hm... Odstavec roku...)(to bude soutěží!)
"Vnímáš Val??(ani moc ne... nemá čím)"
Překvapeně jsem se na ní podívala a z výrazu její tváře jsem poznala, že na mě mluvila a já jsem zase nevnímala.(já se nějak ztrácím...)(já jsem ztracená už dávno)
"Co jsi to říkala??(to má ta holka zaseklou klávesu s otazníkem, nebo co?)(no, já bych řekla, že má zaseklej mozek)("mozek")" zeptala jsem se s andělským úsměvem(ale ve skutečnosti jsem pěknej ďáblík, hihihi)(tyhle bych vraždila).
"Podívej, kdo ti přišel???" a kývla nalevo.
Podívala jsem se tam a uviděla Evansovou. Všimla si mého pohledu a ušklíbla se(nedivím se ti, Lily...), já ji to vrátila(to těžko, když nemáš ani tolik inteligence, aby sis všimla, jak debilně tu vypadá to krátký íčko). Prostě lidičky, tu holku fakt nemám ráda.(hodláš nám to říct ještě patnáctkrát?)
"Hele, nejdem už na hodinu, chci chytit místo vzadu!(jakej měla smysl ta předchozí scéna?)(přece nejsi tak naivní, abys v čemkoliv zde hledala smysl? nechtěj mě rozesmát...)"
Mek si vzala do ruky ještě jeden rohlík(žrout)(hlavně je to děsně důležitý) a vydaly jsme se na hodinu. Dveře do třídy byly už otevřené, a tak jsme tam vešly.
"Hele, volnej plac(hele, blbka s rohlíkem!)!"
Rychle jsme se k němu vydaly, vyndaly si věci na stůl a debatovaly o blbostech.(je to jen mé zdání, nebo se ještě pořád nestalo nic, co by byť jen vzdáleně připomínalo zápletku?)(je to debilovina)(tomu říkám odpověď :D) Třída se začala pomalu plnit a vedle nás si sedli nějací dva hezcí mrzimorští kluci. Nemohli z nás spustit oči(a ty se divíš? kolikrát za poslední týden jsi viděla tříhlavou blbku s nenažranou kamarádkou, který se snaží tvářit jako Miss Universe a jsou o své kráse skálopevně přesvědčený?)(é... tento týden jenom třikrát, ale minulej devětkrát)(ježišmárja! invaze!)(ne, já z ní mám jenom noční můry) a my je s Mek provokovali - svůdně jsme se na ně usmívali, mrkali, no prostě dávali jsme jim naději!(no vida, nečekaný zvrat konečně nastal. holky jsou transvestiti)(autorka nás napíná) Hlupáčci, jako by měli šanci(bože můj, ty jsi taková kráva, až už to snad ani není možný...). Byla to jen hra(jen počkej, až za tebou přijdu s bojovýma jehlama. garantuju ti, že to hra nebude)(přijdeš pozdě, tank už ji jel najít), ze které nás vyrušil příchod Pobertů(kteří znechuceně obrátili oči v sloup, protože o tobě mají svoje mínění...), protože ty mrzimorký kluky vyhodili a sedli si tam oni(no jo, jasně). Rychle jsem se podívala jinam. Začalo zvonit a do třídy vplul profesor Binns a já, ještě než jsem se propadla do svého otupělého stavu, podívala jsem se na Siriuse, který se na mě ve stejnou chvíli taky podíval, ale já rychle uhla, opřela se pohodlně o lavici a propadla se do své fantazie, z které mě probralo až zvonění zvonku(tak jestli fakt uspořádáme Větu roku, tak tady máme horkého kandidáta na vítězství)(to abychom to začaly sepisovat...). S trhnutím jsem se posadila a pak jsem se rozesmála, protože Mek ten zvonek vyděsil natolik, že spadla ze židle.(jsem tak roztomile škodolibá...)
"Fakt vtipný!" prskla na mě(jed)(který mi vyžral oči a prožral se do prázdné dutiny lebeční, takže všichni viděli, jak jsem blbá a bez mozku a já studem zemřela)(dobře jí tak.), ale to už se sbírala ze země.
Já si mezitm(písmenka zdrhají...)(já se jim nedivím) sbalila své věci a čekala na ni, pak jsme se vydali na další hodinu.(a naše přestrojení za holky zase nikdo neprokoukl)(teda nikdo kromě jisté Modruš a Červuš)
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Anketa

Chcete soutěž Věta roku, Odstavec roku nebo Dialog roku? A pokud ano, kterou první?

Věta roku 26.3% (72)
Odstavec roku 5.5% (15)
Dialog roku 65.7% (180)
Nic nechci 2.6% (7)

Komentáře

1 lalu lalu | Web | 29. června 2008 v 17:03 | Reagovat

super, akorát jsou ty červeně psané glosy velmi špatně čitelné =) Ale hlavně, že dokáží pobavit a změnit tu hroznou hovadinu ;-)

2 Saphira Saphira | Web | 30. června 2008 v 15:18 | Reagovat

U přepředposledního odstavce s kandidátem na Větu roku jsem nevědomky začala přemýšlet o tom, kolik jsem nechala na poště peněz...ale jinak jsem se snažila dávat pozor!

Jste skvělé, bez vás bych u myšlenek na poštu byla doteď :)

3 Marrionet Lacowoy Marrionet Lacowoy | Web | 5. července 2008 v 22:43 | Reagovat

Panebože. Tohle nemělo fakt žádnej děj. Tohle nemělo nic, kromě absolutní debility! Jak tohle mohl někdo stvořit? XD

4 elizabeth greenová elizabeth greenová | 9. července 2008 v 8:08 | Reagovat

fakt super...tedy jako nemyslím tím jak to bylo napsáno :D ten její děj...o ničem, ale ten konec byl skvěle oglosován, heh s tím rohlíkem....a klukama...:D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama