Maha (nedivte se názvu, já totiž pravej neznám)

2. dubna 2008 v 20:02 | Tabby, oglosováno červenou a Polgarou |  Maha (nebo tak nějak)
Tak jsem se spojila s Polgarou a oglosovaly jsme tohle veledýlo. je to strašně dlouhý, takže to budu muset rozdělit min. do dvou článků. a je to debilní, ale přesto - užijte si.

Tak a dost, musím si najít kupé. Otřít slzy(ale prosímtě. vždyť to byla jenom jedna jehla. ty naděláš...) (Ale víš jak to tou jehlou bolí? A kor, když je rozžhavená.), nádech, výdech a je to. Kruci, všude je plno, i když na mě kývalo pár lidí, vypadali divně a samo, že to byli kluci(klídek, o tebe by se nikdo nepokusil) (A proč ne? Vždyť byla jistě krásná, chytrá…)a bylo tam plno, takže bych si stejnak nesedla(fuj, to byla věta) (Náročná, že?). Uf, já chci kupé. Tohle mi nepomůže, už jsem se chystala přisednout k takové zrzce a černochovi, ale začali se cumlat, tak to ne, kazit jím (dlouhou) chvilku nebudu. Tak jo jdeme dál, Gyermo(a to má být jméno?!), nech toho, já tě hned pustím, tahám tu jak blb(proč jak?) (Taky fakt)svůj kufr nacpaný vším možným a k tomu plno věcí mám zmenšených, tak o co go, je to těžké, jak prase(proč nemůže psát normální věty?) (Moc náročné!). A heleďme se ,jsem skoro na konci chodby, asi zřejmě budu cestovat na úzké chodbě.(jedna věta a dvakrát slovo chodba. super) (Fantazii se meze nekladou) Och můj bože, že bych měla štěstí tady? No nevím, vypadá to dost děsivě, jsou tu dva kluci a jedna dívka, která má na očích jakousi šílenost hrajícími všemi barvami a ty dva jsem už viděla, toho prvního u přepážky a druhého jak ho hubuje stará dáma.(jednu jedinou normální větu... to toho chvi tolik?) (Chceš)Ehm, tak jo, do toho, ať mi to vyjde, prosíím, ať mají volno. Tak jo, raz, dva, tři(o co jí vlastně jde?) (No, možná si chce sednout) s trhnutím jsem otevřela kupé a promluvila velice tichým hlasem, jako bych ochraptěla.
"Ehm ahoj, máte tu volno, nikde totiž není..." Selhával mi hlas, což se mi stalo po třetí v mém životě.(to nemohlo být jenom potřetí, pokud ti hlas selhal při takové konině...)
Černovlasý kluk vypadal jako, že počítá kolik míst ještě zbývá a pak přikývl.
"Dík(a interpunkce? snad už není out?) (Ta je v prdeli už dávno)" Špitla jsem a táhla jsem těžce svůj kufr.
"Nechceš s tím pomoct?" Zeptal se ten černovlasý.
Že by Gentelman(za prvý - nechápu to velký písmeno. za druhý - máš to blbě, kotě) (Jsem si teď vzpomněla na Tabbíkův desing neboli dresing, že? Ale koukala jsem, že není jediná, kdo to takto píše.)?
"Kdybys byl tak hodný." Šeptám a připadám si trapně.(no jezismarja... kvůli takové prkotině. já bych si připadala trapně na místě autorky)
"Jo jasně… Ježiš, co v tom máš?(cihly. někdo jí nakecal, že díky nim bude inteligentní. kdopak to asi byl?) (Já ne, já ne!)" Zeptal se hloupě.
"Věci do školy a věci mé sestry."
Přitom mi krapet ujela malinká slzička. Ježiš, hlavně ať s tím netřískne, Oskar by se rozdrtil.
"Pomalu to položíme, jinak bych si u Oskara už neškrtla(interpunkce opět na výletě...) (Relaxuje někde v Austrálii, a jen tak se nám mrška nevrátí)" Informovala jsem ho.
"Kdo je Oskar?" (Moje nová motorová pila, která čeká na můj povel)
"Ehm, můj mazlíček." (Vždyť to říkám!)
"Kočku máš támhle." Podotkl.
"Ehm, to je Gyermo(chudák kočka... i když já asi nemám co říkat... Klakson) a to co je v kufru je Oskar." Nastala trapná chvíle ticha.
"Ehm díky."
No bezva (neodolám, čárka)teď si o mně musí myslet, že jsem úplný magor(a ani není daleko od pravdy). Sednu si co nejdál od nich. Ta holka sedí u okna, ten druhý baculatý, co domlouvá tomu žabákovi sedí taky a černovlasý sedí naproti mně u holky s brýlemi, já jsem zjistila prvý název, strašibrýle(a co druhý název?). Jo je to takový ten odstrašující případ(kdes nechala čárky, děvče? že ty je máš v tom kufru? proto je tak težkej...). Takže já se namáčknu ke dveřím, ten černovlasý se taky moc nešine k těm dvěma, vypadá přepadle. No jo, ty bláznivý opelichaný kocoure.(co?! to bylo na koho?) (Na kocoura?)
"Gyermo, už tě pustím nezlob."
Šup, už je venku a rovnou mi sedl na klín a začal vyhlížet jestli uvidí svou pravou paničku. Chudák ještě si nezvykl, že Našva(to je zase jméno...) už se navrátí… Nikdy... Právě jsem převrátila Gyerma na záda, když se otevřeli (živé) dveře a v nich stál hlouček uhihňaných holek které si špitali(čili to byli transvestiti):
"Tak se ho zeptej!"
"Já ne, ty!"
"Tak jo."
"Ahoj Harry, já jsem Romilda Vaneová, co kdyby sis přisedl k nám do našeho kupé. Nemusíš sedět s nimi."
Zvědavě jsem se podívala, který z nich je Harry(chm. hlavně, že Harryho zná každé kouzelnické dítě. pochybuju, že je slečně jedenáct, aby se mohla vymlouvat na mudlovský původ...) (Možná je z Marsu.). Ach ten černovlasý.
"To jsou mí přátele." Odtušil celkem nepříjemně. Což mě trochu překvapilo, vypadal mile.(já taky vypadám mile. a jaká jsem potvora) (Jo, tak to musím souhlasit 80)
"Ach tak, tak to jo. Jasně."
Poté zavřela dveře a nastala trapná chvíle ticha, potom promluvila holka se strašibrýlemi:
"Čeká se od tebe, že budeš mít úžasnější kamarády než jsme my." Tak jsem zvědavá, co jim na to odpoví.(já jsem zvědavá, kdy přestaneš jenom opisovat knížku a něco konečně začne. i když... ne, nejsem. zůstaň u opisování knihy)
"Vy jste úžasní." Tak teď mi spadla čelist, takhle mi nikdo neřekl kromě mé sestry(von hlavně nemyslel tebe, víš, puso) a Derika.
"Nikdo semnou(zvlášť, prosím, zvlášť) nebyl na ministerstvu, nikdo z nich nebojoval po mém boku."
Co to žvatlá?(nic, co bychom ještě neslyšeli) Raději se do toho míchat nebudu, jsou to dobří přátele a hotovo. Auu Gyermo, ty ztřeštěné trdlo. No jo já vím, mě Našva taky chybí. Vzala jsem si Gyermu do náruče a zabořila jsem tvář do jeho měkkého kožíšku(ehm. osobní poznatek: zkuste si to na nějakou kočku, a odejdete s rozdrásaným obličejem). Moje milovaná sestřička se už nikdy nevrátí. Neuvidím, jak se směje(ježiš, nepřeháněj to s tou patetičností...). Aniž bych si to uvědomila při vzpomínce na Našvu jsem začala bulet. Slzy se mi řinuli(by mě zajímalo, co dělal ten beta...) po tváři a najednou jsem pocítila dotyk na koleně(chm. sedí v kupé plným úchylů), vzhlédla jsem a viděla jak si to holka, co měla strašibrýle, sundala a koukala na mě svýma velkýma očima a jemně mě hladila po ramenu(ramenI, ty kozo!) (To chce klid a nohy v teple, čekají tě horší věci!), přitom klečela na zemi(to musíš být celkem malá...).
"Je ti něco?" Zeptala se mě mile a já věděla, že všichni koukají na mě(Mary Sue. tutově) (Tys to četla dopředu).
"Ne, jen vzpomínky já… To neřeš." Popotáhla jsem.
"Ty jsi tu nová viď?"
"Jo to jsem." Snažila jsem se usmát.(až z toho zapomněla na čárku)
"Neboj zvykneš si.(to zní zlověstně)" S tím se posadila na své místo a začetla se do svého časopisu jménem Jinotaj.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ivik.bublik ivik.bublik | 8. dubna 2008 v 17:22 | Reagovat

ach bože! nechápu souvislost!!! opisováním knihy svou povídku rozhodně nevylepší!!

glosy skvělé!!!

2 Mája Mája | Web | 28. srpna 2008 v 11:00 | Reagovat

Co tohle bylo za koninu? Když pominu jména a půlku přepsané knihy, zbude mi jen MS se špatnou dedukcí...*Zalepí si jazyk, aby z ní nevypadla horda dalších slov - nadávek.*

Pěkné glosy!

3 Nini Nini | Web | 5. června 2010 v 23:31 | Reagovat

To s tou kočkou je kravina... Já mám svoje dvě zlatíčka a těm klidně můžu zabořit hlavu do kožíšku a ony budou jen vrnět. Takže žádné kecy, že se s kočkou nedá takhle mazlit

4 supermeth supermeth | 29. května 2012 v 18:49 | Reagovat

Urodil se drak. Byl to vlkodrak. Malý, ošklivý, srdce velké, rozum malinký, a dobrák od kosti.
Krev chtěl sát. Dobráčisko kousl skokana, krev mu chutnala. Skokan kuňkal hezky žabácky: "Nech mě být, ušetři můj život, dyť já moc ani neposkákal"
Vlkodrakovi, říkejme mu... například Pepa, se mu zželelo, byť nevěděl co skokan říká, slyšev jeho úzkostlivé kuňkání nesrozumitelné. Vlkodrakům, skokana pustilv, šel si po svých a hladem řval. Vyjelv u E55 stánek McDonalda. Viďelv tam hamburgra s kepučem, objednal si deset litrů kepuču a hamburgr, splakalv nad bídnou gramáží hamburgra a desetilitrovým kečupovou krmí vejdoucí se dvou decí. Neřešilv ekonomickou krizi, zakousnul obsluhu fastfoodu, přiběhla policie. Do balónku dýchal, papírek feťácky lízal, vše negativní. Marně vysvětloval, že mělťv jen hlad.

5 Accuracy Accuracy | 6. června 2012 v 22:21 | Reagovat

[4]: No, furt to dává větší smysl než ten článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama