Z nenávisti láska 9

12. února 2008 v 14:47 | Areneis, oglosováno námi |  Z nenávisti láska
9. kapitola: Budíček
Za velkou síní jsem se dala do běhu(snažila se utéct před mou pánví). "Jak dlouho tohle můžu snášet? Už teď mi leze na nervy."(to sem teď řekla taky)
"Simone?" zaslechla jsem za sebou nějaký hlas. Nedokázala jsem ho rozpoznat, proto jsem se otočila.(jo, to zní logicky)
"Jasone. Co ty tady?(a na co máš tu lopatu?)(červená si našla spojence)" Za mnou stál jeden havraspárský kluk ze stejného ročníku.
"Ani nic(e?). Stalo se něco?" staral se.
"Ne, nestalo. Promiň, já už musím jít. McGonagallová by se netvářila nadšeně kdybych přišla pozdě," lehce jsem se pousmála(proč?) a vydala se zpět stejnou cestou jakou jsem přišla(tedy do Velké síně, kde celá škola jedla. tam se bude skvěle učit).
"Slečno Potterová jdete pozdě(na jídlo). Strhávám Nebelvíru 5bodů(a nedostanete moučník) za váš pozdní příchod. A teď už se posaďte," oznámila mi McGonagallová, když jsem vstoupila do učebny.
"Kde jsi byla?" vypálila na mě Sydney(kulometem)(do toho, Sydney!), jakmile jsem vedle ní dosedla.
"Byla jsem se projít a ztratila jsem pojem o čase(jsem taky ztracena. kdy se byla projít, když jen co utekla z Velké síně, tak potkala Jasona a vzápětí odpochodovala na hodinu?)(matrix)," zašeptala jsem a vytáhla si brk a pergamen.
*****
"Simone? Můžu s tebou mluvit?(popř. tě přefiknout?)(ne, ale řvát na ni můžeš)" zeptal se mě Sirius po skončení odpoledního vyučování.
"Jo jasně," odpověděla jsem mu a společně jsme šli ven k jezeru. Bylo to oblíbené místo Siriuse a i moje(no to je ale překvápko).
"Tak co jsi potřeboval?" zeptala jsem se ho, když jsme dorazili na místo.
"No, víš, chtěl jsem se tě jenom na něco zeptat. On tě takhle otravuje často?" Stočil pohled k zemi.(celej Sirius)
"Kdo on?" nechápala jsem, i když možná něco málo jsem tušila(no nekecej).
"No, Matt.(podle sympatií bych soudila, že řekne spíš 'tvůj bejvalej' nebo 'ten vopruzák')"
"Aha, tak tohle ho zajímá.(tý jo, fakt!)" "S tím si nemusíš dělat starosti Siriusi," řekla jsem mu a dívala jsem se do jezera, které bylo hladké jako sklo. Nic ho nečeřilo.(velice podstatná informace)
"Ale já si je dělám," namítl tiše.
"A proč?"(protože s tebou chce spát)
"Ty to pořád nechápeš?" zeptal se mě a podíval se mi do očí.(Siriusi, ty sis furt ještě nevšiml, že je úplně blbá?)(asi si, chlapec, sedí na vedení)
Odtrhla jsem pohled(přilepený vteřinovým lepidlem)(au) jako první. Nemohla jsem se mu dívat do těch šedých očí. Myslela jsem, že mě polapí a už nikdy nepustí.(to ne on, to já)(a oliheň) "Chápu," zašeptala jsem tak tiše, že jsem pochybovala jestli mě slyšel. Vždyť už mi říkal, že mě má rad. Ale já mu nevěřila a ani nevěřím.(tenhle věc aspiruje na telenovelu)
"Simone, já tě mám vážně rád. Proč mi taky nedáš šanci?(aby tu bylo víc dílů)"
"Já, já nemůžu Siriusi. Ty mě jen využiješ a odkopneš. Tak jako ostatní."
Zdálo se, že Sirius tuhle větu neslyšel nebo nechtěl slyšet. Pomalu se ke mně naklonil a zlehka mě políbil na rty.(a je to tu zas) Mým tělem jakoby projel elektrický proud.(to nebylo jakoby, to jsem byla já se spadlými dráty, které táhnu už pěkný kus cesty. jsem to ale šikulka!) Chvíli jsem byla zaražená, ale potom jsem vyskočila na nohy(oni seděli?) a bez jakéhokoli vysvětlení utekla(větší sranda by byla, kdyby mu to vysvětlovala - "Hele, Siriusi, já s tebou nechci spát, nebo vlastně chci, ale před tím si tě vychutnám, takže chvilku počkej a já teď vyskočím a uteču, jo?"). Neotočila jsem se a tudíž jsem nemohla vidět jeho smutný pohled.(a jak o něm teda ví?)(řekla jí to Trelawneyová)
*****
Když jsem dorazila do hradu, dala jsem se do běhu a zastavila se až před komnatou nejvyšší potřeby(na to, jak málo lidí o ní ví, jich tam chodí nějak moc).
Vstoupila jsem a to, co jsem spatřila mě velmi překvapilo(mě už nic nepřekvapuje). Přála jsem si něco, kde bych se mohla uklidnit a vešla jsem do místnosti, no místnosti, vlastně louky plné zeleně a stromků(ach ouvej). Uprostřed bylo ne moc velké jezírko(co ta holka s těma jezerama furt má?). Okamžitě jsem pomyslela na plavky, které se hned objevily vedle mě. Oblékla jsem si je a skočila šipku do jezírka(kam jinam taky. třeba do zdi, že ano). Voda mě příjemně chladila. Přesně tak, jak jsem to měla ráda.
Různě jsem blbla a přitom přemýšlela, proč jsem takto zareagovala(protože jsi blbá). Kdyby Sirius nebyl takový sukničkář. Pak by to možná šlo. Nejhorší bylo, že se mi ten jeho polibek líbil. Moc líbil.(zív)
Když jsem se pozdě večer vracela do společenské místnosti, nikdo tam nebyl. To bylo dobře. Nepotřebovala jsem, aby tu byli třeba Poberti. Vyšla jsem po schodech do dívčích ložnic a sedla jsem si na postel. Bylo mi smutno.(mě taky. tohle je vážně trhlý)
Vedle mě se ozval hlas. "Simone, co se stalo?" Byla to Sydney(a já myslela, že Sirius)(kluci do dívčích ložnic nesmějí. ale Sirius určitě vymyslel, jak to obejít). Sedla si vedle mě a podívala se na mě pátravým pohledem.
"Syd, já nevím. Všechno je tak nějak jinak(smysluplná věta)," řekla jsem smutně.
"Simčo, to bude dobrý. Co ti je?(teď ti řekla, že neví)"
"No, víš, jak mi Matt pořád píše, tak já jsem zmatená. Pořád k němu něco cítím.(nechuť?) Srdce mi říká: ještě to s ním zkus.(to není srdce, holka, to je tvoje blbost) Ale rozum zase: znovu tě zklame, nech ho být. No a dneska se mě Sírius venku zeptal co se děje. No a potom mě políbil. Není to poprvé co to udělal. Říká, že mě má rád. Ale já nevím co si o tom myslet. Jen mě využije a to já nechci."(já jsem tak ráda, že tohle neřeším)(to jsi ale o moc ochuzená) Pohled jsem pořád upírala na jednoho pavouka jak si v rohu plete síť.(domácí skřítci totiž stávkují)
"A tobě se to líbilo," tipla si Sydney a já jen přikývla přičemž jsem stále sledovala pavouka. Po tváři mi stekla jedna jediná slza.(to je tak klišé)
"Tak to s ním zkus. Vždycky se s ním můžeš rozejít.(rozhovor opravdu na úrovni)"
"Ale ty to nechápeš. Všechno bereš na lehkou váhu. Pořád to bude stejný. Odkopne mě a já budu jedna z mnoha," pohlédla jsem na ni.
"Já nevím, v tomto ti asi neporadím," pokrčila rameny. "Jdi si lehnout. Zítra se ti bude líp přemýšlet," usmála se na mě a zalezla do své postele. V rychlosti jsem se převlíkla a také zalehla.
Usnout se mi nedařilo. Stále jsem musela myslet na dva nejmenované týpky, kteří mi pěkně zamotaly hlavu.(zvrat. Simone je na holky)
*****
"Áááááááááááá," ječela jsem ráno po pěkném budíčku.(nic vás nenaladí lépe, než když si ráno pořádně zaječíte) Kdo by taky byl v klidu, když se probudí pod proudem ledové vody.(máš milé kamarády) No naštěstí to netrvalo dlouho, protože když jsem začala ječet, Sydney upustila hůlku a zacpala si uši. No spíš taky okamžitě vystřelila z pokoje.(proč je snad v každém odstavci aspoň dvakrát napsaný 'no'? připomíná mi to vlivnou ženu, která měla vliv)
Nedoporučovala bych vám slyšet mě ječet. Jsem v tom přebornice.(to bude trénink) Bude zázrak jestli Syd neohluchla. Doufám, že to nedopadlo jako minule, kdy jsem vzbudila celej Nebelvír a ještě větší část hradu. No snad všechny kromě Zmijozelu, ty byli moc daleko.
Oblékla jsem se a nenápadně se snažila proplížit společenkou ven. Nemusím říkat, že neúspěšně. Dole byli úplně všichni. Plus tam ještě stála McGonagallová pouze v županu.(wow, porno!)(červená, s tebou to jde z kopce. ty nejsi jen úchylná, ale taky nechutná. fuj, styď se!) Evidentně jsem vzbudila i ji. Sladce jsem se na všechny usmála a pozdravila: "Dobrý den."(to určo pomůže)
"Slečno Potterová, můžete mi vysvětlit, proč v(he?) zde v šest hodin ráno halekáte jako na lesy? Vzbudila jste celý hrad!" napomenula mě a tvářila se přísně.(to se jí nedivím)
"Celý ne!" upozornila jsem jí. "Zmijozelu(???) je moc dole, tam mě neslyšely.(studentky ne, ale studenti ano)"
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ivik.bublik ivik.bublik | 12. února 2008 v 17:38 | Reagovat

haha hustý!!! když jsem četla tohle: "Oblékla jsem si je a skočila šipku do jezírka(kam jinam taky. třeba do zdi, že ano)" málem jsem se udusila bramborovou kaší, co jsem si udělala k večeři :)))

glosy byly úžasné!!!!!

2 Areneis Areneis | E-mail | Web | 12. února 2008 v 21:38 | Reagovat

Ok, že by to chtělo klid? To nejde. Můžu jednoduše říct, že toto nemůžu rozdýchat. Když jsem to četla, poměrně jsem nadávala. Neprošlo by to cenzurou.

Jak jsem toto vůbec mohla napsat??? Bože. Propadám se do země.

Ale jinak glos byl naprosto skvělý. Smekám před vámi klobouk.

Areneis

P.S.: Zdálo se mi to nebo skutečně modrá nepoužila jed? *fňuk* Musíš to v další kapitole napravit. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama