Z nenávisti láska 4

28. ledna 2008 v 21:56 | Areneis, oglosováno námi |  Z nenávisti láska
Druhý den jsem sešla dolů a k mému překvapení tam byla udělaná snídaně. Ušklíbla jsem se(autorka se inspirovala GinnyMLS). Asi se chtěli omluvit za ten včerejšek(a za co se jí furt má někdo omlouvat?!). No omluvit. Spíš nechtěli skončit nějak hezky upravení(opět poznamenávám - metamorfomág může měnit svůj vzhled, ne vzhled ostatních). Jelikož jsem měla hlad, tak jsem se rychle zakousla do vajíčka na talíři. Bohužel jsem ho hned vyplivla. Nedalo se to jíst(co se dá zkazit na vajíčku?)(možná z něj zapomněla oloupat skořápku). Bratrovo vaření se znovu ukázalo jako nepoužitelné v praxi. Nechápavě jsem zavrtěla hlavou. Tohle se může stát jenom mě.
Jídlo jsem rychle vyhodila a udělala si vlastní. Když jsem ho ale připravovala, tak vstoupil do kuchyně James. Okamžitě začal vyvádět(z Jamese je v této pseudopovídce docela hysterik).
Ó můj bože. Proč má můj bratr tak výbušnou povahu? Ptala jsem se a poslouchala jeho kecy.
"Proč si děláš jídlo, když jsem ti ho připravil?(je nenažraná)" No jo, to je celý on…
"Jamesi, poslouchej mě! Zkusil sis to jídlo vůbec ochutnat? Vždyť se to nedá jíst. Oceňuji tvou snahu, ale vaření radši přenech mně." Snažila jsem se mu nějak vysvětlit, že on a vaření nejde dohromady(autorka a psaní taky nejde dohromady a dělá si z toho něco?)(nedělá). Nakonec jen pokrčil rameny a odešel. Ještě strčil hlavu do dveří a zeptal se mě:
"Nepůjdeš si s náma potom zalítat?(rád bych tě shodil z koštěte, aby tě mohl Sirius zachránit a ty se do něj konečně zamiluješ)"
"Jasně, proč ne… Dneska nemám nic v plánu, teda asi…" Nestihla jsem to dopovědět, protože mi zazvonil mobil. Sice jsme kouzelníci, ale používáme normální mudlovské věci. Přes rok samozřejmě necháváme mobily doma, protože ve škole nefungují, ale o prázdninách je používáme a jsme od nich téměř neodlučitelní(pochybuju, že kouzelníci vědí, co je to mobil).
Hned jsem ho tedy vyndala z kapsy a zvedla ho. "Prosim?" ptala jsem se hned, protože jsem se nepodívala na displej, kdo volá(a na co to tam teda má?).
"Ahoj Simone, tady (opera v)Sydney.(nechtěla bys přiletět a ukázat nám, jak dokážeš zpěvem rozbít sklenici?)" Sydney byla má nejlepší kamarádka a byly jsme spolu v téměř neustálém kontaktu.
"Jé ahoj Syd(to by ji ta jedna slabika navíc zabila?), co potřebuješ?" Mávnutím ruky jsem dala bratrovi najevo, aby odešel, že o tu nepotřebuju. Pochopil a odešel(teda, ten je vytrénovanej *tiše závidí*). V tomto jsme byli zajedno. Neposlouchal moje hovory a já jeho(no jasně). Tedy většinou, ale to si nechám pro sebe.
"No ani nic. Jenom(to je zas věta). Nechtěla by jsi(naučí se ty autorky někdy psát to správně? nenaučí. proč se ptám?) dneska jít třeba na koupák? Je hezky a já se doma nudim," zeptala se mě a její hlas zněl celkem otráveně(to bude tím jedem, který jsem poslala autorce. asi se sova spletla).
"To je skvělej nápad. Tak ve dvě před koupalištěm?" ptala jsem se a v duchu se těšila, že Syd po dlouhý době (cca6-7 dní(to sou celý věky. vždyť to ani neví přesně, to jsou teda kámošky)(ty bys to snad beze mě tak dlouho vydržela?)) konečně uvidím.
"Jasně. Tak zatím. Ahoj zlato," rozloučila se.
"Ahoj brouku(oslovení se odděluje čárkami)(hele, oni si tak sladce říkaj i mezi kamarádkama, ne jenom s tím jejím amantem)." Takhle znělo obvykle naše rozloučení. Nebo nějak podobně. Položila jsem telefon a rozhodla se, že tedy napíšu mamce o tom metamorfomágství, jak jsem chtěla. Třeba mi napíše nějaké vysvětlení.
Ahoj mami,
Jak se máte na dovolené? Snad dobře.(takovýhle věty miluju)(z těch už se pomalu stala konstanta) Rozhodně líp než já tady. Sirius s Jamesem jsou fakt otravní(a ty asi ne, co?). Ty jsi věděla, že tu Sirius bude? No, ale to není to, proč ti píšu. Hlavní důvod je ten, že jsem zjistila, že jsem metamorfomág. Pokud vím, ta se tato schopnost dědí. Není přirozená(je nepřirozená). Nevíš po kom to tedy mám? No nic(tuhle větu zase miluju já). Snad mi odepíšeš(já být její matkou, tak se na ni vykašlu).
Zatím
Simone
P.S.: Pozdravuj tátu
Přivolala jsem svojí sovu Loriel(chudák slova. to je zase jméno), přivázala jsem jí dopis(kam?) a pustila ven s tím, aby dopis donesla co nejrychleji.
Potom jsem šla k Jamesovi do pokoje, abych mu oznámila, že s nimi lítat nepudu(nepudu domu, nepudu domu, byl bych doma bit)(ty ses nám nějak rozezpívala).
"Proč ne?" ptal se okamžitě. Proč je tak zvědavej?
"Protože jdu pryč?"
"S kým?"
"Se Sydney."
"Kam?"(a jemu je do toho co?)
"Jamesi! Dost! Jdeme na koupák! Stačí?" odsekla jsem mu. Tohle chování jsem na něm nemohla vystát. Je horší než rodiče. Ano ty se nikdy takhle neptaj(asi doufají, že se jednoho dne konečně nevrátí).
"No tak promiň. Vždyť se jenom ptám. Nedělám nic hrozného ne? Mimochodem, jdu psát mamce. Chceš jí taky něco napsat?" zeptal se mě a snažil se skrýt svoje naštvání.
"Před chvílí jsem jí poslala dopis. Takže ani ne. Jdu. Musím se připravit." Otočila jsem se a odešla do svého pokoje, kde jsem si vzala jednu tašku a připravila si tam věci na koupaliště.
Potom jsem vyrazila. Koupaliště od nás bylo necelou hodinku chůze. Jelikož bylo hezky(kecy)(no jo, já se normálně koupu jenom když je škaredě), tak jsem si přes plavky vzala jenom lehké šaty a žabky(ona si vzala žabky přes plavky?! to není normální). Bohužel se muselo jít po silnice(skloňování - nic?) na přímém slunci(když budem mít štěstí, třeba ji sežehne slunce)(optimistko. já bych to vzala do vlastních rukou. jdu uvařit jed).
Konečně jsem tam celá vyčerpaná a spálená dorazila. Chvilku po mně přišla i Sydney. Měla krásné rudé vlasy jejichž délka sahala někam pod zadek(další Mary Sue?)(teď bych to tipovala na vykrádačku. určo nenávidí Lily a začne chodit s Jamesem). Tentokrát je měla svázané ve velmi slušivém uzlu, který i přesto vypadal trochu rozcuchaně.
Jakmile mě spatřila, vydala se ke mně a objala mě.
Koupily jsme si lístky(lístky? na koupaliště? u nás se tomu říká vstupenka...)(víš jak to je - jiný kraj...) a vydali se k venkovnímu bazénu, kde momentálně nebylo k hnutí. Nakonec jsme našly volné místo v rohu na slunci. To nám ale v nejmenším nevadilo, protože jsme se chtěli(aha! buďto je jedna z nich transvestita, nebo mají s sebou nějakýho chlapa. nejlíp Siriuse) opalovat.
"Sydney? Víš, co jsem včera zjistila?" ptala jsem se jí šeptem. Nechtěla jsem, aby nás někdo slyšel.
"No to nevim. Co? Já taky něco zjistila. To hlavně proto jsem se s tebou chtěla vidět. Ale ty první," vybídla mě a proto jsem začala.
"Nevim jak začít. No prostě jsem někam spěchala a zjistila jsem, že jsem metamorfomág."
"Cože?" vyskočila na nohy a nevypadala ani tak překvapeně, jako spíš zaraženě(a to je rozdíl?).
"No…" chtěla jsem pokračovat, ale Sydney mě zarazila(schválně, že ona taky).
"Totiž já jsem taky metamorfomág(jsem geniální). Právě to jsem ti chtěla říct. To je zvláštní, co?"(hm, hlavně když vezmeme v úvahu, jak jsou vzácní)(a je to tak nepředvídatelné)
"To teda jo. Hele nechtěla by jsi být na prázdniny u nás? Já to tam totiž s bráchou a Siriusem nevydržím.(a je to tady) Rodiče jsou celý prázdniny pryč."
"On je zase u vás?" ptala se otráveně. Z nějakého neznámého důvodu ho nemohla vystát.(další taková? ale tahle se sním snad nevyspí)
"Jo, zase… Tak co?" ptala jsem se a doufala, že pozvání neodmítne a nenechá mě napospas těm dvěma pitomcům.
"No, proč ne. Aspoň jim budeme moct znepříjemňovat život, ne?(jo, to jo, tos trefila)(otázka: myslela Jamese se Siriusem, nebo nás dvě?)" Zatvářila se potěšeně a jako vždy hned začala kout pikle na ty dva(jestli to bude něco typu "ruka ve vlažné vodě" nebo "pětka na močáku", tak za sebe neručím).
"No jasně. Hele, nepůjdem do vody? Nějak mě to opékání na slunci nebaví," zeptala jsem se. U opalování jsem dlouho nevydržela. Nemohla jsem dlouho zůstat na jednom místě(hyperaktivita).
"Tak jo." Souhlasila nakonec a obě jsme se vydali do bazénu. Moc lidí v něm nebylo. Většina dávala přednost "smažení", jak jsem tomu s oblibou říkala(před chvilkou to bylo ještě opékání)(detail. mě dělá hlavu něco jinýho - čeká nás ještě asi patnáct kapitol!!!).
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ivik.bublik ivik.bublik | 3. února 2008 v 11:13 | Reagovat

co? patnáct kapitol??? bože můj.. když jsem četla, že ta její kámoška je taky metamorfomág vykřikla jsem: "Pomoc, za co!"

glosy jsou úžasné!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

2 Saphira Saphira | Web | 25. února 2008 v 17:11 | Reagovat

Mohl by mi někdo vysvětlit, o čem má tento výplod jako pojednávat?

Je vidět, že když to Areneis psala, rozhodně u toho nepoužívala to, co ostatní nazývají mozek.

Smrt metamorfomágům!

3 Janík Janík | E-mail | Web | 28. prosince 2008 v 22:26 | Reagovat

heh ...a jako ze sem se nedozvedela ze ta jeji kamoska je taky caridejka!už na zacatku povidky! tohle me stve! .....ale jinak...stou hyperaktivitou ste to trefili.... :-D asi dostanu infarkt ze smichu.....a to už sem psala ze sem si zlomila ruku a zebra mi praskly smichem a plice mam kuli tomu v hají:-D ja asi trpim predcasny rozkladem.........:-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama