Láska a pomsta 3

22. ledna 2008 v 11:21 | Grisela, oglosováno námi |  Láska a pomsta
,,Draco. Miluji tě. Přijď ke mně zítra o půlnoci. Navždy tvá Anna." tak zněl dopis, který Dracovi přišel. Draco neváhal ani na chvilinku, jestli za ní přijde či nikoliv. Byl do (e? to nechápu)(ani já)zamilovaný a zamilovaný(a ještě jednou zamilovaný), dělá bláznivé činny.
Anilach se rozesmála chladným zlověstným smíchem. Takže ti dva mají schůzku. Jak krásné jsou ty hrdličky. Jak překvapeně se budou dívat až je Voldemort chytí. Teď jak jen zařídit, aby se Voldemort dozvěděl o tom, že ti dva mají schůzku(a co třeba anonymní sova?). Anilach se zamyslela. Jít za Voldemortem přímo by byla hloupost, Voldemort nikdy nesmí zjistit, že to ona je udala. Nikdo nikdy nesmí poznat, že Anilach je udala. Anilach v rukouch(skoč pro slovník)(promiň, já ho posledně roztrhala) otáčela kompromitující dopis, který našla v Dracově ložnici(teda, to je vůl. on má schůzku s Voldyho milou a nechá její dopis válet se po pokoji...). Pošle ho Voldemortovi. Snad má Pán Zla pro tyto věci cit a snad je půjde doopravdy chytat(nebudu si to představovat. nebudu). Anilach se zarazila. Co Pán Zla udělá až najde svou drahou Annu v posteli s Dracem Malfoyem.(co bys řekla?) ? Zabije je? Oba? Promine jim to?Ne Voldemort jim to nikdy neodpustí, Anna je jeho majetek. Voldemort má vlastnické pocity, myslí si, že Annu vlastní(další geniální obrat. má vlastnické pocity, myslí si, že ji vlastní). Potrestá ji i jejího milého.
Draco se vplížil do její ložnice. Anna ho nadšeně přivítala. Hned ho začala zasypávat hžavými(asi sem ten slovník neměla trhat) polibky. Draco ji vášnivě objal a počal ji rychle svlékat(bych čekala, že už bude nahá). Líbal jí její plná ňadra. Líbal její široká ústa. Pomalu ji dovedl k posteli. Položil ji na postel a dráždivě jí zajel rukou do podbřišku(DO podbřišku?!)(nožem). Dveře se nenadále otevřeli a v nich stál Lord Voldemort(hele, to sem nečekala)(no co, si střihnou trojku).
Anna sebou trhla(ta je chladnokrevná), vstala z postel(ať žije skloňování) a hleděla na Pána Zla. Její pohled nebyl ani tak překvapený, jako vyděšený. Draco nehnutě zíral na Voldemorta, nevěda, co má dělat. Jen Voldemort jaksi nebyl překvapen a věděl, proč přišel. Vytáhl hůlku. Popadl Annu za zápěstí, odtáhl ji trochu sranou(ale nic), aby mu nepřekážela. Namířil hůlkou na Draca Malfoye:,,Leni Existus"(co?)
Draco spadl na zem, začal se svíjet v nelidských křečích. Křičel bolestí, celé jeho tělo se kroutilo(autorka asi myslela Cruciatus, ale chce být originální). Voldemort mu však nevěnoval ani jeden pohled, popadl(ale vždyť už ji dávno držel, ne?) Annu, která hystericky ječela a snažila se mu vyškubnout a táhl ji pryč.
,,Ještě před tím, než tě zabiji, ty couro, chci, abys něco viděla." zasyčel nenávistně Pán Zla Anně přímo do obličeje.
Táhl ji tajnými chodbami, až do vzdáleného bočního traktu. Anna začala křičet ještě víc a snažila se mu ještě urputněji vysmeknout. Tam bydleli její děti(achjo. děti podle vzoru ženy. učivo čtvrté třídy, nebo tak nějak). Voldemort se natáhl po klice do pokoje dětí.
,,Prosím. To ne. Prosím Vás. Neubližujte jim. Je to moje vina." ječela hystericky Anna a zmítala v hysterickém záchvatu(tak by se snad hodil nějaký vykřičník, ne?). Klesla na zem, před Voldemorta.
,,Prosím." vzlykala.
Voldemort se krutě usmál, otevřel dveře. Byly tam dvě postýlky a na nich spaly obě dvě Anniny děti, starší Percy, kterému bylo devět a Lucinka, které bylo sedm. Anna si stoupla před Voldemorta snažíc chránit své děti vlastním tělem. Ten do ní strčil, že odletěla metr daleko a spadla na zem. Zvedl pravou ruku, ve které stále držel hůlku a zaklel Annu fixačním kouzlem. Anna se nepomohla ani pohnout. Její nahé bledé zkroucené tělo se chvělo, po tvářích jí stékaly slzy, ústa široce otevřená se marně snažila vykřiknout(nemá spát s jinýma).
,,Avada Kedavra" zaznělo dvakrát a Anně se převrátil svět dvakrát vzhůru nohama.
Voldemort ji odeklel(tak kde seš s tím slovníkem?)(už ho lepím). Anna se zoufale odplazila ke svým mrtvým dětem. Stále ležely ve svých postýlkách, ale nyní už spaly věčným spánkem, z kterého se nikdy neprobudí(no neke). Objala svou milovanou dcerku, tiskla její mrtvé tělíčko ke své hrudi. Zvedla své uplakané oči(ze země), když tu setkala s pohledem Voldemorta(cože? nechybí tam něco?). Pochopila, že teď je na řadě ona. Voldemort zvedl znovu svou hůlku a namířil na ní. Anna couvala. V té chvíli zapomněla na své děti, v té chvíli myslela jenom na sebe a na to, že teď proti sobě má smrt.
,,Jsem těhotná. Čekám tvé dítě. Tvého syna a dědice." zašeptala Anna rozechvělým hlasem(snaha by tu byla...)(a Voldy je asi úplnej debil a skočí jí na to, že?). Voldemort si jí pohrdavě změřil. ,,Lžeš mi. Chceš jenom, abych tě ušetřil(hele, taky mu to došlo). Avada Kedavra."
Ostré zelené světlo vrazilo Anně přímo doprostřed hrudi. Ta spadla na zem, mrtvá(tak to je překvapení). Voldemort si jí znovu změřil, byla krásná, tak krásná i ve své smrti. Ale proč jsou ty ženské takové kurvy?(nedostatek sexu?)
Voldemort vyšel z dětského pokoje, zamířil si to k Anninům pokojům. Na chodbě před předpokojem stál dav Smtijedů, všichni zároveň polekaní zároveň zvědavý(všichni byli polekaní a jeden byl zvědavý. jinak si to neumím vysvětlit), kdo způsobil ten křik, který se rozléhal celým sídlem.
Když spatřili Voldemorta, všichni naráz ztichli, začali se klanět a uhýbat Voldemortovi z cesty.
Voldemortův obličej měl v sobě něco obzvlášť vražedného. Jeho hněv a zloba z něj přímo sálaly(se mu nedivím. když zrovna našel svoji holku v posteli s někým jiným a ona si ještě myslela, že ho opije rohlíkem).
,,Pročpak jste všichni tady? Mí drazí!"(tak ale takhle Voldy vážně nemluví) otázal se medově sladkým hlasem, po kterém se všem zježily vlasy hrůzou na hlavě.
,,Slyšeli jsme nějaký křik, můj pane, z pokoje Anny Karenové(tak prozradí mi, hernajs, někdo, kdo to je?)." odpověděla bázlivě Bellatrix Lengstliová(a TOHLE je kdo?)(někdo, jehož existenci nám JKR zákeřně zatajila), neboť nikdo se jiný se k odpovědi neměl.
,,Já žádný křik neslyším." odvětil klidně Pán Zla.
,,Už není slyšet, mistře."(téda, to je postřeh)
,,Jestli už není slyšet, tak běžte dovnitř. Mladého pana Malfoye zřejmě už zmohla kletba, která pomalu zabíjí(šmarja). Zakopejte ho někam jako psa, jeho milou najdete ve východním křídle." To řekl, otočil se a odkráčel. Mezi Smrtijedy to zašumělo různými spekulacemi. Po tom co našli Draca i Annu oba nahé, jejich oblečení rozházené na podlaze ložnice, nebylo už pochyb, co se stalo, Pán Zla je spolu chytil a oba za to zaplatili svými životy.
Mezi přihlížejícími Smrtijedy byl i Lucius Malfoy. Zprvu tomu nechtěl uvěřit, ale když uviděl tělo svého syna, ve kterém život už dávno vyprchal(nějak sem nepobrala větu)(vysvětlil by prosím někdo autorce větnou skladbu?). Pochopil, že jeho jediný syn je mrtev(vysokorychlostní vedení), že rodinná linie Malfoů zanikla, že vznešená rodina Malfoyů vymře(a ještě nějak jinak nám řekni, že je po Malfoyovi). Do očí se mu draly slzy, ale on se nechtěl přede všemi rozbrečet jako děcko, proto nenápadně odkráčel do svého pokoje, kde se chtěl v klidu nerušen vyplakat(hehe, už ho vidím)(ty se směješ? já pláči). ale v jeho pokoji už někdo byl. V pohodlném křesle u krbu seděla roztažená(další děvka?) Anilach Perfidiová.
,,Upřímnou soustrast, Luciusi."
,,Přišla ses mi posmívat."zavrčel na ní Malfoy(jo, a taky ti přišla říct, že za to může ona)(a pak se bude děsně divit, že se naštveš).
,,Věříš na náhodu? Já ne. Opravdu si myslíš, že tvůj syn zemřel náhodně?"
Lucius mlčel. Neodpovídal.
,,Anna byla tak dlouho jako panenská bohyně(panenská bohyně?)(hlavně, že se sama označovala za konkubínu) a najednou tohle. Víš, že lektvar z mořských hub, vzbuzuje sexuální choutky(a hele, další afrodiziakum. jen co si najdu kluka, vyzkouším ho)? Nebo snad věříš, že je do hromady(ne věřím) svedla náhoda? Ne, ne to já. To já, Luciusi. Já jsem se stala tvým démonem a já jsem se postarala o všechny tvoje neúspěchy(milá paní): Smolný lektvar(to bude prošlý Felix Felicis) přitom(kupodivu, tady zvlášť...) fiasku na ministerstvu. Postarala jsem se, aby tvá firma zkrachovala. Jsi na mizině Luciusi. Na mizině a tvůj milovaný syn je mrtvý. Narcissa má diagnostikovanou rakovinu v pokročilém stádiu(to se asi autorka zbláznila, ne?!)(no tak to snad už není možný!), je už napůl v hrobě. Mimochodem odvar z kořene lilií při dlouhodobém užívání způsobuje rakovinu. Nevěděl jsi, že(ani já. to se bude taky hodit)(jdu vykopat mamčiny lilie a pošlem autorce flašku domácího pampeliškového vína)? Já vím. Já jsem mistr lektvarů(ne, ty ne, to Severus). A nyní otázka: jsi spokojený, drahý Luciusi? Jsi štastný(jak blecha)? Ne? To jsem ráda, neboť tohle všechno je moje pomsta. Pomsta a ty víš, za co(ale já nevím! řekni nám to!)."
Pak Anilach vstala a měla se k odchodu.
,,Takže ta schůzka před týdnem byla jen hra, která nic nemohla změnit?" otázal se mdle Lucius Malfoye(Lucius se zeptal Malfoye? a kterýho, když už všichni umřeli?).
,,Myslíš, že bych se spokojila s omluvou?"(a proč ne?)
,,Nikdy bych se ti za nic neomluvil, ty z kurvy dcero(to bude asi ekvivalent od zkurvysyna. ale to se píše dohromady)." zavrčel nenávistně Lucius. ,,Jsi jen ubohá intrikánka a ctižádostivec, kterému se na paty lepí bahno svého(zcela výjimečně jeho...) nízkého původu. Nejsi nic víc než jen maličká služtička, která si teď hraje na velkou paní. A která se snaží, aby jsme zapomněli na doby, kdy nám poníženě olizovala podrážky."
,, Mě samotné jde těžko zapomenout na ty doby, vrací se mi v nočních můrách. V těch snech přesně cítím palčivou bolest, jakou mi způsobovala Vašeho(a to je jako co za patvar?) kouzla velevážený pane Malfoyi. I přesto, že je to tak dávno. Ale nyní jsem se pomstila. Uskutečnila jsem něco, o čem jsem snila dlouhé roky. Tím jsem ty doby definitivně uzavřela, neboť jsem s tebou vyrovnala svůj účet."
Anilach se otočila a spokojeně odešla(má nač být hrdá). Pan Malfoy seděl zkroucený v křesle. (tak to já sedím zkroucená v židli) (já pod stolem)
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 ivik.bublik ivik.bublik | 2. února 2008 v 16:43 | Reagovat

tohle snad bylo nejhorší z těch tří kapitol ( nějak jsem to nepochopila... asi nemám mozek :)))

modrá s červenou - úžasné, jako vždy :))))

2 Polgara Polgara | Web | 7. února 2008 v 16:31 | Reagovat

éé...tohle byl vážně někdo schopný napsat? Já jsem to četla jenom kvůli těm vaším glosům

3 červená červená | 7. února 2008 v 19:49 | Reagovat

ivik.bublik: máš recht, byla nejhorší... musela jsem rozbít talíř abych se nezbláznila... škoda, že tam nebyla autorka

Polgara: no jo, vypadá to tak. taky tě dostaly ty geniální obraty? (vlivná žena, která měla vliv)

4 lou lou | 8. dubna 2008 v 19:33 | Reagovat

dokonalé glosy, příšerná povídka...kdyby měly následovat nějaké další kapitoly, dobrovolně vypiju odvar z kořene lilií.. a možná přihodím i jeden narcis - pro jistotu...:D

5 haňula haňula | 8. října 2008 v 19:43 | Reagovat

Tohle bylo ještě horší než to předchozí (a to jsem si myslela, že to snad ani nejde), ale ta rakovina ta mě fakt dostala

6 Cácorka Cácorka | E-mail | 15. ledna 2009 v 2:57 | Reagovat

boze, to byla ale blbost, bez tech glos by se to nedalo prezit

7 jajinka jajinka | 14. května 2009 v 7:33 | Reagovat

pjekne trapni

8 jajinka jajinka | 14. května 2009 v 7:37 | Reagovat

pardon tak piste

9 jajinka jajinka | 14. května 2009 v 7:39 | Reagovat

dneska musim k reditelovy

10 Eldarwen Eldarwen | 8. ledna 2011 v 20:53 | Reagovat

Vašeho(a to je jako co za patvar?) To ma dostalo xD

11 Mája Mája | Web | 14. února 2011 v 11:29 | Reagovat

Odstrčil ji trochu sranou xDDDDDDDD
Z toho sem nemohla xDDDDD A kde mladá paní přišla na zkurvy dceru? xDDD Já bych jí nejdřív radila se naučit nadávat než to bude psát xDD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama